Měřický náčrt je vytvořen na podkladě náčrtu zjišťování průběhu hranic, který je zvětšenou kopií stávající katastrální mapy. V levém horním rohu je uvedeno jeho číslo a název katastrálního území. Dále je uvedeno měřítko, odkazy na sousední měřické náčrty, číslo náčrtu zjišťování průběhu hranic, datum měření, poslední použité číslo podrobného bodu atd.

Význam hlavních prvků měřického náčrtu:

• ležaté červené křížky na hranicích parcel - vymezují obvod měřického náčrtu (v DKM se nekreslí)

• souvislá krátká červená čára - rozhraní mapových listů (podél čáry jsou uvedeny jejich nomenklatury)

• další červená kresba - měřická síť, body bodových polí a pomocné body (body s čísly nad 4001) (v DKM se žádný z těchto bodů v současnosti nekreslí)

• zápis čísel bodů bodového pole - body zákl. polohového bod. pole a zhušťovací body úplným číslem bodu nebo jen vlastním číslem a v závorce s číslem evidenční jednotky (= triangulačního listu), ostatní body PPBP svým číslem, úplné číslo se zapíše jen u bodů číslovaných v jiném kat. území, pomocné body vlastním číslem.

• černá čísla u lomových bodů kresby - čísla podrobných bodů (vazba na zápisník; v DKM se nekreslí)

• podtržené číslo podrobného bodu - kontrolní bod - bod zaměřený kontrolně ze dvou ev. více stanovisek (při výpočtu se kontroluje a testuje rozdíl v souřadnicích určených z různých stanovisek)

• číslo podrobného bodu ve "skobičce" - podrobný bod byl určen v sousedním náčrtu a je zapsán v jeho zápisníku (skobička je otevřena ve směru příslušného náčrtu), v zápisníku je s číslem sousedního náčrtu

• "kroužky s čepičkou" na lomových bodech hranic parcel - mezníky. V DKM se kreslí odpovídající (jinou) značkou ve vrstvě 8.

• tlusté plné černé čáry - vlastnické hranice parcel (v DKM se kreslí jako hranice parcely ve vrstvě 1)

• slabé plné černé čáry - hranice parcely (v DKM se kreslí jako hranice parcely ve vrstvě 1)

• slabé plné černé čáry doplněné slučkou - vnitřní hranice parcel (v DKM se slučky nekreslí, vnitřní kresba parcel je prováděna odpovídajícím druhem čáry ve vrstvě 4)

• střídavé (čerchované) čáry - hranice parcel evidovaných ve zjednodušené evidenci (např. parcely bývalého pozemkového katastru) nebo hranice v terénu neznatelná a nezaměřená (v DKM se zobrazí čárou stejnou jako hranice parcel)

Pozn.: lomové body na těchto hranicích nebyly zaměřeny a je potřeba je určit podle jejich polohy v rastrovém obrazu map předchozích pozemkových evidencí nebo katastrální mapy platné v době mapování. Body očíslujte podle měřického náčrtu (modře zapsaná čísla bodů) nebo je očíslujte dosud nepoužitými čísly podrobných bodů. Vzhledem k tomu, že se nejedná o body určené měřením v terénu, ale o body, jejichž poloha byla určena z mapových podkladů (v případě této úlohy odvozením z map měřítka 1 : 2 880), označte je kódem kvality 8. Parcelní číslo převezměte podle náčrtu (u parcel vedených ve ZE bez závorky). V případě duplicity parcelních čísel použijte kmenové číslo podle parcely KN a doplňte je dosud nepoužitým podlomením.

• symboly na hranicích parcel - rozlišují typ plotu - dřevěný, drátěný, opěrná zeď apod. (v DKM se nerozlišují)

• číselné údaje podél hranic parcel - kontrolní oměrné nebo konstrukční oměrné (v DKM se nekreslí)

• krátké čárky podél hranic parcel - kontrolní oměrné nebo konstrukční oměrné, číselné hodnoty jsou v zápisníku (v DKM se nekreslí)

• text "n.m." podél hranic parcel - kontrolní oměrnou nelze měřit (terénní překážky, v DKM se nekreslí)

• černá čísla uvnitř parcel - parcelní čísla (v DKM se zobrazují; je-li parcelní číslo zapsáno ve tvaru zlomku, v DKM  se zapisuje jako číslo v řádku včetně lomítka, nepíše se jako zlomek)

• tečka před parcelním číslem - označení stavební parcely při číslování ve dvou číselných řadách (stejné číslo může mít stavební i pozemková parcela), v DKM se tečka nevyznačuje, rozlišení druhu parcelního čísla se provádí volbou při zápisu parcelního čísla, tato parcelní čísla se zapisují do vrstvy 2 (podrobnosti viz dále a pokyny pro tvorbu DKM)

• symbol nad parcelním číslem - u pozemkových parcel označuje druh pozemku (zahrada, trvalý travní porost, ...), u budov se označuje typ budovy (zděná, dřevěná, ...). V DKM se nyní vyznačuje pouze značka „budova“, tj. značka dříve používaná pro budovu zděnou. Pokud se do parcely značka druhu pozemku nevejde, nekreslí se. Pozn.: v měřických náčrtech jsou ještě použity mapové značky pro pastvinu ( ^ ) a louku ( " ). V současné době se rozlišuje jen jeden druh - trvalé travní porosty. Značka se použije shodná jako byla pro louku.

Méně časté prvky kresby, které se vyskytují v náčrtech používaných při cvičení:

• červená kresba hranic a červené škrtání hranic - změna hranic v době od zjišťování průběhu hranic do doby jejich zaměření v terénu

• modrá kresba hranic - změna hranic nebo nové hranice vzniklé v době od zaměření polohopisu v terénu do dokončení zpracování celého mapového díla (dodatečné doměření, příp. převzaté ze zpracovaných geometrických plánů apod.)

• modrá čísla podrobných bodů - body očíslované po ukončení měřických prací v terénu, jedná se především o lomové body nebo průsečíky u hranic odvozených podle mapových podkladů (převzaté hranice)  a body dodatečně doměřené (viz předchozí bod)